ECAV Ružomberok
Kronika roku 2010
Úvod
História
Kázne v r. 2010
Kázne v r. 2009
Kázne v r. 2008
Kázne v r. 2007
Kázne v r. 2006
Kázne v r. 2005
Kronika 2010
Kronika 2009
Kronika 2008
CD spevokolu
Zborový občasník
Cirkev a ekuména
Kresťanský život
Modlitby
Konfirmácia
Recenzie
Stručne
Vierouč. minimum
Oznamy
Knižnica
Odkazy na weby
English
Deutsch

Evanjelický augsburského vyznania farský úrad v Ružomberku

A. Bernoláka 11
Ružomberok
PSČ: 034 01

044/432 21 98
ruzomberok@ecav.sk
Luterská evangelická církev a. v. v České republice
13.3.2010 - www.cs.wikipedia.org

Luterská evangelická církev augsburského vyznání v České republice je luterskou církví v ČR působící na Těšínsku v Moravskoslezském kraji a v hlavním městě Praze. Vznikla roku 1995 odštěpením od Slezské církve evangelické augsburského vyznání.

Historie

LECAV se hlásí k dějinnému odkazu luterství na Těšínském Slezsku, kde evangelická církev existuje v různých organizačních formách nepřetržitě od první poloviny 16. století až dodnes. Podrobnější informace naleznete v článku Slezská církev evangelická augsburského vyznání.

LECAV vznikla v důsledku rozdělení Slezské církve evangelické a. v. na dvě církve. Po sametové revoluci byl biskup Wilhelm Stonawski a další členové vedení SCEAV kritizováni početnou skupinou členů církve, která své požadavky otevřeně vyjádřila v lednu roku 1991 ve „Výzvě k očistě ve vedení SCEAV“, v níž požadovala odstoupení biskupa a jeho náměstka. Vytýkala jim spolupráci s komunistickým režimem (biskup Stonawski byl spolupracovníkem StB[1]), záporný postoj k událostem v listopadu 1989, liknavost v přístupu k rehabilitaci v minulosti postižených členů církve a nesrovnalosti v hospodářských záležitostech.

Vedení církve tuto kritiku odmítalo, takže konflikt se vyostřil tak, že se dne 16. března 1991 sešel v Třanovicích mimořádný synod, který na návrh předsedy právně-disciplinární komise odvolal z funkcí biskupa a jeho náměstka. Usnesení třanovického synodu potvrdil další mimořádný synod konaný 15. listopadu 1991 v Českém Těšíně. Odvolaný biskup a část členů církve mimořádné synody neuznávala, takže v církvi přetrvávaly konflikty. Tyto konflikty měly kromě příčiny personální též zdroj ve střetu probuzenecké (evangelikální) spirituality[2] se spiritualitou tradiční.

Rozkol ve SCEAV byl nakonec vyřešen tak, že bývalé vedení církve a jeho stoupenci založili novou církev, která byla Ministerstvem kultury ČR zaregistrována dne 19. ledna 1995 pod názvem Luterská církev evangelická a. v. v České republice. Oficiální stanovisko LECAV k této záležitosti zní následovně: Pro neshody a nelegitimní řešení závažných náboženských, personálních a dalších problémů ve Slezské církvi evangelické a. v. po roce 1989 zhruba 12 tisíc dospělých členů této církve bylo nuceno ve smyslu zákona 161/1992 Sb. požádat státní orgány v roce 1994 o registraci, ke které pak došlo na Ministerstvu kultury dne 19. ledna 1995. Tímto vznikla LECAV.

Nová církev měla zpočátku 4 sbory na Těšínsku, později k nim přibyl nově založený sbor v Praze. Církev zůstávala zpočátku stranou ekumenických aktivit. V roce 2008 otevřela své centrum v Bytřici nad Olší.

Učení

Základem zvěsti LECAV je v Ježíši Kristu zjevené Boží Slovo, jak o něm svědčí biblické knihy /inspiracia verbalna/ Starého i Nového zákona vykládané v souladu s Knihou svorností: Augsburské vyznání, Obrana Augsburského vyznání, kterou napsal Filip Melanchton, Melanchtonův traktát O moci a primátu papežově, Lutherovy Šmalkaldské články, Lutherův Malý katechismus, Lutherův Velký katechismus a Formule svornosti. LECAV má i svou Ústavu. LECAV podporuje ekumenické vztahy na místní i republikové úrovni. Základní vyznání LECAV jsou Apoštolské, Nicejsko-Cařihradské a Athanasiovo vyznání víry.

Činnost

Kromě nedělních bohoslužeb ve sborech probíhají též nedělní školy a během týdne biblické hodiny, výuka konfirmandů, setkání mládeže, setkání žen, zkoušky pěveckého sboru, varhanní koncerty a další akce. Faráři a katechetky vyučují na školách náboženství.

Organizační struktura

Církevní zřízení LECAV je založeno na Episkopální-synodní zřízení. Základní organizační jednotkou církve je farní sbor, který tvoří členové církve bydlící v obvodu sboru. Nejvyšším sborovým orgánem je sborové shromáždění, které rozhoduje o záležitostech sboru, pokud nejsou vnitřními církevními předpisy vyhrazeny presbyterstvu (kolektivní vedení sboru - min. pastor (probošč) + 10 laiků) nebo (faráři, vikáři či pomocnému duchovnímu (diakon)).

Střední článek církevní struktury představuje seniorát, jakožto sdružení několika farních sborů. (V současnosti není v LECAV zřízen.) Celá církev tvoří tzv. povšechný sbor, jehož vrcholným shromážděním je synod. Tvoří jej všichni duchovní církve, kurátoři a další zástupci sborů. V období mezi synody řídí církev Církevní rada (biskup, jeho tajemník, jeden duchovní, jeden kurátor a další tři laičtí členové. Vedoucím představitelem církve je biskup. Je volen synodem na šestileté období.

LECAV má v současné době podle vlastních statistik asi 18 500 členů (při sčítání lidu v roce 2003 se k ní však přihlásilo pouze 5412 osob), 5 sborů (v Českém Těšíně, v Třinci, v Bystřici, v Hrádku a v Praze), 4 kazatelské stanice (na Slezsku) a 8 duchovních.leca

www.cs.wikipedia.org
Evanjelická cirkev augsburského vyznania na Slovensku - Ružomberok